|
|
|
|
|||||
|
|
|||||||
Ukázka z knihy
Bylo jednou osm štěňat
Bylo jednou osm štěňat, jedno menší než druhé. Všech osm se jich vešlo do bedny v koutě. Když chtělo některé z nich zaštěkat, div se přitom nemuselo opřít o zeď, aby neupadlo. Kdo ta štěňata viděl, myslel si, že jsou ještě hloupá a ničemu nerozumějí. Jenomže to právě ne, ta štěňátka nebyla hloupá ani trochu, každé z nich umělo ledacos, a všechna dohromady uměla abecedu. Ne celou, to se rozumí, jenom kousek - protože jméno každého z nich začínalo jedním písmenem ze začátku abecedy. Písmeno A měl na začátku jména ten nejsilnější z nich, Argus, B měl Baryk, C Cita, D Dalík, E Esta, F Flok, G měla Golda a H měl bíle a černě strakatý Hasan. Když se ta štěňata postavila do řady, malá psí abeceda byla hotová. Argus byl první a Hasan poslední.Ale s tím Hasanem, s tím bylo trápení! Ne že by byl nemotorný nebo darebák, to ne, bylo to hodné štěně. Ale jednou byl na návštěvě u tetičky v sousedním městě a od té doby se hrozně chvástal. Myslel si, že když byl jednou ve světě, spolkl všechnu moudrost. Jednou se vychloubal, že přepral sedm koček, jindy, že lítal v balóně, pak zas vykládal, že snědl k svačině velrybí kost velikou jako telegrafní tyč. Zkrátka vymýšlel si všelijaké historky a uměl to opravdu znamenitě. Ostatním štěňatům se ty povídačky líbily, což o to, jenom je mrzelo, že se Hasan tak hrozně chvástá. "Poslouchej," domlouvali mu, "vypravuj nám, co chceš, nám se to líbí, umíš to moc hezky, jenom se, prosím tě, nevychloubej! Vždyť ty jsi úplný baron Prášil!" Hasan se podrbal za uchem, podal každému štěněti packu na to, že se už chvástat nebude, ale jak začal vyprávět, už zase dělal ze sebe hrdinu. A tak se jednoho dne štěňata na něho domluvila. Smluvila se, že Hasana tomu chvástání odnaučí. Toho dne odpoledne se maminka těch osmi štěňat vypravila do města a řekla: "Buďte tady hodní, já musím odejít a vrátím se až kvečeru. Nezlobte, nechoďte k oknu, nelezte po výškách. Pod lavicí máte hrnec kaše, až budete mít hlad, najezte se." A už chtěla jít, když se ještě ve dveřích obrátila a povídá: "A ty, Hasánku, můžeš něco hezkého vyprávět, jenom se, prosím tě, moc nechvástej. To dělají jenom hloupí kluci. Na chytré štěně se to nesluší." Hasan se jen přikrčil, chtěl něco odpovědět, ale pak jen mávl packou, sklopil hlavu a ani nedutal. Jenomže jen maminka zavřela dveře, začal se ošívat, natahoval nos a honem honem už měl chuť něco vypravovat a trochu se pochvástat. Ale štěňata už byla na něho připravena. Argus, Baryk, Cita, Dalík, Esta, Flok i Golda si smluvili, že nechají Hasánka vyprávět, co bude chtít. Jestli se ale bude chvástat, dají mu nakonec na pamětnou.  zpět na začátek
| ||||||||
vydané knihy
ediční plán
o nakladatelství
distribuce
knihkupectví
antikvariát