vydané knihy
  ediční plán
  o nakladatelství
  distribuce
  knihkupectví
  antikvariát





    
Alfred Adler: Porozumění životu. Úvod do individuální psychologie
Z anglického originálu The Science of Living přeložil Štěpán Kovařík.
Vázané, 160 stran, 149 Kč, rok vydání: 1999, 1. vydání
ISBN 80-85974-76-2


  o autorovi
  ukázka z knihy




O autorovi

Alfred Adler pochází z rodiny maďarského židovského obchodníka. Narodil se 7. února roku 1870 ve Vídni jako druhé ze šesti dětí. Ve čtyřech letech jej hluboce zasáhla smrt mladšího bratra; sám jako dítě byl v ohrožení života, když onemocněl těžkým zápalem plic. Patrně i proto si zvolil lékařské povolání. Lékařský titul získal na Vídeňské univerzitě roku 1905. Ve své praxi se zprvu orientoval na sociální medicínu, v níž se odráží jeho tehdejší socialistický pohled (vztah mezi nemocemi určitého povolání a ekonomickou situací, choroba jako produkt společnosti).
      Osudný význam mělo pro Alfreda Adlera setkání se Sigmundem Freudem roku 1902. Stal se jedním z jeho prvních čtyř žáků a později roku 1910 působil jako prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti. Po roce se však s psychoanalýzou rozešel a založil Společnost pro individuální psychologii. Jeho zájem se soustředil na propracování teorie neurózy. Důležitý bod znamenala také konverze k protestantismu.
      Ve 20. letech se Adler věnoval terapeutické výchově. Stal se profesorem na vídeňském pedagogickém institutu a spolupracoval s řadou škol, v nichž se snažil uplatňovat myšlenky individuální psychologie. V této době také opakovaně přednášel ve Spojených státech, kam roku 1934 trvale přesídlil, neboť v Rakousku se začínal stále silněji prosazovat nacismus. Začátku světové války byl Adler ušetřen; zemřel 28. května 1937 během přednáškového turné po Skotsku.
      Alfred Adler bývá společně s Carlem Gustavem Jungem a Sigmundem Freudem označován za jednoho ze tří otců psychologie. Adler i Jung byli Freudovi žáci a oblíbenci. Oba se posléze s Freudem osobně i názorově rozešli a založili vlastní psychologické školy. Řada jejich myšlenek ovšem do psychoanalýzy později různými způsoby pronikla.
      Alfred Adler byl považován za vynikajícího řečníka. Na rozdíl od Freuda a Junga, znamenitých stylistů, ale nebyl spisovatelem, který by psal lehkým perem. Byl spíše mužem praxe než teorie. Řada jeho knih vznikla na základě zápisů z přednášek, které pořídili jiní. To je i případ této psychologické práce, vydané poprvé roku 1927 pod titulem The Science of Living.
      Kniha Porozumění životu je stručným průvodcem po Adlerově individuální psychologii, jejímiž pilíři jsou pojmy komplex méněcennosti a komplex nadřazenosti, pocit sounáležitosti, cíl dokonalosti, sociální přizpůsobení, prototyp a životní styl. Srozumitelná forma podání a jasný systém výkladu jsou nespornými klady, někdy ovšem mohou působit až dojmem zjednodušeného návodu. To by však byl zkreslený a povrchní dojem. Ten, kdo bere typy a klasifikace příliš vážně, mívá sklon lidi škatulkovat a není pak schopen vidět, že je lze včlenit do jiné klasifikace, říká Adler v této knize. Jeho proslulý výrok alles kann immer sein vyjadřuje pokoru v přístupu ke skutečnosti a vědomí vlastní omylnosti: věci mohou být vždycky i jinak.
      Porozumění životu, kniha, která vychází poprvé v českém překladu po více než sedmdesáti letech od svého vydání, je stále nesmírně živá a inspirující.

Štěpán Kovařík

  zpět na začátek




Ukázka z knihy

1. kapitola: Individuální psychologie - věda o životě
Filozof William James řekl, že pouze věda bezprostředně spojená se životem je vědou skutečnou. Také by bylo možné říci, že ve vědě, která je bezprostředně spojená se životem, jsou od sebe teorie a praxe téměř neoddělitelné. Právě když se věda nechává utvářet dynamikou života, stává se vědou o životě. A dvojnásob to platí v případě individuální psychologie.
      Individuální psychologie se snaží vnímat život individua jako celek a považuje každou reakci, každý čin a impulz za projev toho, jaký postoj má daný jedinec k životu. Tato věda nutně musí být praktická a pragmatická, neboť pomocí poznání lze měnit a opravovat lidské postoje. Individuální psychologie tudíž nejen předpovídá, co se stane, ale podobně jako prorok Jonáš též předpovídá, co by se stát mohlo, ve snaze tomu předejít.
      Vědní obor individuální psychologie vznikl na základě úsilí porozumět tvůrčí životní síle - tajemné síle projevující se v touze vyvíjet se, o něco usilovat a něčeho dosáhnout a kompenzovat neúspěchy v jedné oblasti úspěchem jinde. Tato síla je teleologická - projevuje se usilováním o určitý cíl, při němž spolupracují veškeré fyzické a psychické faktory. Je proto absurdní abstraktně zkoumat tělesnou či duševní poruchu a nevztahovat ji přitom k jednotlivci jakožto celku.
      Například v kriminální psychologii často věnujeme více pozornosti zločinu než tomu, kdo ho spáchal. Podstatný je ovšem právě zločinec, a nikoli jeho zločin. Jakkoli důkladně bychom se zločinem zabývali, nikdy nepochopíme jeho podstatu, pokud jej nebudeme vnímat jako epizodu v životě konkrétního jedince. Důležité je porozumět životnímu kontextu člověka - cíli, který řídí veškeré jeho konání a pohnutky. Jestliže mu porozumíme, budeme s to porozumět i skrytému smyslu, který je obsažen v každém jeho jednotlivém skutku, a budeme tyto skutky vnímat jako části jednoho celku. A na základě zkoumání těchto částí, vnímaných jako součásti jediného celku, získáme lepší obraz o daném člověku.

  zpět na začátek