vydané knihy
  ediční plán
  o nakladatelství
  distribuce
  knihkupectví
  antikvariát





     Jones, Terry: Douglas Adams - Vesmírná loď Titanic
Z anglického originálu Douglas Adams's Starship Titanic přeložila Hana Březáková.
Vázané, 224 stran, 179 Kč, rok vydání: 2000, 1. vydání
ISBN 80-7299-015-2


  o knize
  o autorovi
  ukázka z knihy



O knize

Terry Jones ve svém veskrze uspokojivém a naprosto matoucím románu, založeném na námětu a spolupráci s Douglasem Adamsem, obšírně a s chutí vypráví nezapomenutelný příběh o mezigalaktickém putování, odehrávajícím se kdesi v nejvzdálenějším vesmíru. Vyprávění o bláznivé vesmírné honičce, které se nadšeně účastní humanoidi z planety Blerontis, pozemšťané, Yassakané, roboty nevyjímaje, je natolik chaotické, že čtenář musí neustále tápat, v jaké realitě se nalézá a jak z toho, u všech ufonů, ven.
      Ve středu galaxie se početná civilizace na planetě Blerontis připravuje na událost nevídaných rozměrů: vypuštění největší, nejúchvatnější a technologicky nejvyspělejší vesmírné lodi, jaká kdy byla postavena - Titanicu, „lodi, které se nemůže naprosto nic stát“ a jejíž sláva pronikla do všech spirálových ramen galaxie. V tomto zázraku, který pozemšťanům nejspíše připomínal excentrický mrakodrap a Tutanchamónovu hrobku zároveň, by ovšem méně provinční diváci nepochybně poznali uměleckou pečeť Leovina, nejslavnějšího architkta v galaxii. Právě vytvoření vesmírné lodi Titanic je vrcholem jeho kariéry. V noci před prvním startem, při kterém má být loď vypuštěna ze startovací rampy, aby o několik dnů později vyzvedla první pasažéry pro svůj panenský let, bloumá Leovinus po lodi, aby se naposledy pokochal svým výtvorem. S narůstajícím zděšením začíná nalézat odbyté a nedokončené práce, které jsou v nepořádku: nefunkční kybersystémy, chybně naprogramovaní roboti, co více škodí, než slouží...
      Jak se TOHLE mohlo stát?
      A jak se TO mohlo stát, aniž o tom věděl?
      U Pangalinu! Tady něco nehraje!
      A druhý den? Nádherná loď, vznešeně a velkolepě vylétá, nabírá rychlost, maličko se zahoupá, mírně se zakymácí, pak se prudce natočí, ale těsně předtím, než stačí napáchat rozsáhlé škody, dochází  k BTSE (bezdůvodnému totálnímu selhání existence). Během pouhých deseti vteřin se loď ocitá v totálním chaosu a zdá se, že jakákoli pomoc je marná.
       Ovšem náš příběh teprve začíná...

  zpět na začátek




O autorovi

Je jedním z tvůrců Létajícího cirkusu Montyho Pythona. Je rovněž televizním a filmovým režisérem, scénáristou, nonkonformním učencem širokého záběru a autorem dětských knih.
      Žije v Londýně.

  zpět na začátek




Ukázka z knihy

1
„Kde je Leovinus?“ otázal se Gat z Blerontisu, vrchní množstevní správce pro celý severovýchodní okres Gas na planetě Blerontin. „Ne! Žádný zatracený sendvič s rybí pomazánkou už nechci!“
      Ve skutečnosti nepoužil přesně výraz „zatracený“, poněvadž v blerontštině takové slovo neexistovalo. Výraz, ke kterému se uchýlil, by šel doslovně přeložit jako „zvíci velikosti levého ušního lalůčku“, avšak významově se mnohem víc přibližoval „zatracenému“. Také přesně nepoužil slovní spojení „rybí pomazánka“, protože na Blerontinu neexistovaly ryby v takové podobě, ze které by bylo patrné, že se jedná o ryby. Ovšem, když člověk překládá z jazyka používaného civilizací, o níž nevíme zhola nic, a nacházející se od nás daleko, předaleko, až v samém středu Galaxie, musí si vystačit s přibližným významem.
      Stejně tak ani Gat z Blerontisu nebyl zcela přesně „množstevním správcem“ a termín „severovýchodní okres Gas“ rozhodně neposkytuje představu o velkoleposti a vznešenosti jeho postavení. Víte co, já raději začnu znovu.
      „Kde je Leovinus?“ otázal se Gat z Blerontisu, nejvýznamnější a nejvýznačnější státník na planetě Blerontin. „Start nemůže pokračovat bez něho.“
      Bylo vysláno několik méně významných úředních činitelů, aby toho velkého muže vyhledali. Početný dav shromážděný před obrovitým konstrukčním dokem, kde stála nová vesmírná loď, zahalená nádhernou plachtou z růžového hedvábí, již začínal hučet narůstající netrpělivostí. Žádný z členů posádky z ní zatím nezahlédl ani matku či šroub, ovšem její sláva se již šířila po celé Galaxii, od jednoho spirálního ramene ke druhému.
      Velkého Leovina na ceremoniálním pódiu před odpalovací rampou stále nikdo nespatřil. Jeden méně významný úřední činitel znovu vysvětloval Gatovi z Blerontisu, proč je dnes natolik důležité, aby snědl pár sendvičů s „rybí pomazánkou“.
      „Za normálních okolností, Vaše Omračující a Nejvznešenější Velkoleposti, byste měl docela pravdu s ohledem na ctěný předpoklad, že obyčejný start vesmírné lodi si nezasluhuje tak význačnou pozornost. Avšak, jak si zajisté uvědomujete, tato vesmírná loď je jiná. Tato vesmírná loď je největší, nejúchvatnější, technologicky nejvyspělejší vesmírná loď, jaká kdy byla postavena - je to ta naprosto nejdokonalejší vesmírná loď - největší kybernautické dílo tohoto nebo jakéhokoli jiného věku, a je naprosto nezničitelná. Mezigalaktický sněm tudíž usoudil, že je vhodné, aby její start byl prohlášen za ,událost, která zasluhuje sendviče s rybí pomazánkou.“
      Gatovi pokleslo srdce. Jeho poslední obranné bašty se mu hroutily před očima a věděl, že je odsouzen sníst do konce památného startu přinejmenším jednu jednohubku s „rybí pomazánkou“. Uvědomoval si, že ta chuť mu vydrží v ústech celé měsíce. A blerontinský měsíc byl ekvivalentem několika životních cyklů, pokud byste náhodou byli ze Země. Což mezi přítomnými samozřejmě nebyl nikdo.
      Ve skutečnosti nikdo v celém davu čítajícím na padesát milionů Blerontiňanů, kteří se dostavili, aby se stali svědky památného startu největší vesmírné lodi v historii vesmíru, dokonce o Zemi nikdy ani neslyšel. I kdybyste se jich na to zeptali, nerozuměli by vám, protože při události s „rybí pomazánkou“ měli zakázáno nosit překladové blistry. Byla to další z těch přihlouplých bezvýznamných zvyklostí, ze kterých Gat přímo pěnil.
      A po Leovinovi stále nikde ani stopy.

  zpět na začátek