vydané knihy
  ediční plán
  o nakladatelství
  distribuce
  knihkupectví
  antikvariát





     Weinberg, Steven: Tváří v tvář, Věda a její intelektuální protivníci
Z anglického originálu Facing up, vydaného nakladatelstvím Harvard University Press, Cambridge 2001, přeložili Jiří Adam, Dagmar Adamová, Jiří Hošek a Ivan Gregora.
Vázané, 280 stran, 199 Kč, rok vydání: 2004, 1. vydání
ISBN 80-7299-073-X


  o knize
  o autorovi
  ukázka z knihy




O knize

Pochopení všech přírodních jevů se v podstatě redukuje na odhalení fundamentálních fyzikálních zákonů - na porozumění elementární struktuře hmoty, prostoru a času na nejhlubší mikroskopické úrovni. Ačkoliv ani tyto zákony, ani elementární struktury dnes s jistotou neznáme, máme tento základní cíl fundamentální vědy na dosah.
Tento pohled na svět je základním motivem sbírky esejů obsažených v této knize. Nejsou to eseje ledajaké: například Vesmír podle plánu byl vybrán hned do dvou sbírek nejlepších amerických esejů roku 2000: The Best Americal Essays, 2000 a The Best American Science Writing, 2000.
Tato kniha se zaměřuje na filozofické a společenské souvislosti moderní vědy. Autorův důsledně sekulární přístup se opírá o hluboce racionální pohled na svět, který se řídí objektivními přírodními zákony, v nichž není pro lidské bytosti rezervován žádný zvláštní status. V jednotlivých kapitolách jsou poutavým, fundovaným a přesvědčivým způsobem předkládány Weinbergovy postoje k tématům, k nimž považoval za intelektuálně poctivé se veřejně vyjádřit - od otázky, co bylo před Velkým třeskem, přes názory na současný stav a budoucnost fyziky elementárních částic, až po svůj vztah k možné existenci "velkého návrháře" Vesmíru. Trpělivě vysvětluje, že módní postmoderní útoky na vědu odráží především vlastní předsudky kritiků a jejich neporozumění vědecké literatuře či její chybnou interpretaci. Vysvětluje, že odvěká touha porozumět a popsat přírodu, je nedílnou součástí osvobozování lidského ducha a podstatnou oporou moderního liberálního uspořádání lidské společnosti.
Další knihy Stevena Weinberga: Gravitation and Cosmology: Principles and Applications of the General Theory of Relativity (1972); The First Three Minutes: A Modern View of the Origin of the Universe (1977), (česky První tři minuty: Moderní pohled na počátek vesmíru, 2. aktualizované vydání, Mladá fronta, 1998); The Discovery of Subatomic Particles (1983); Elementary Particles and the Laws of Physics, přednášky na počest P. Diraca v roce 1986, (1987), s R. P. Feynmanem; Dreams of a Final Theory: The Search for the Fundamental Laws of Nature (1993) (česky Snění o finální teorii, Hynek, 1996); The Quantum Theory of Fields: Vol. I: Foundations (1995), Vol. II: Modern Applications (1996), Vol. III: Supersymmetry (2000).

  zpět na začátek




O autorovi

Steven Weinberg je po větší část své dlouhé a skvělé kariéry spolutvůrcem hlavního proudu teoretické fyziky elementárních částic přísně kontrolované experimentálními daty, většinou ale bývá ale aspoň o krok napřed: je otcem moderního chápání efektivní teorie pole, zformuloval nízkoenergetickou dynamiku pionů, je hlavním tvůrcem příspěvku k teorii která sjednotila dvě fundamentální přírodní síly: Standardního modelu elektroslabých interakcí, za který v roce 1979 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. K výjimečnosti jeho postavení v soudobé fyzice významně přispívá, že jako jeden z mála je stejně brilantní v chápání a vysvětlování kvantového mikrosvěta i klasického makrosvěta, t.j. teorií gravitace a kosmologie. Široké veřejnosti jsou známy jeho bestsellery "První tři minuty" a "Snění o finální teorii". Steven Weinberg přednáší na katedře fyziky a astronomie University of Texas v Austinu. Za své knihy určené široké veřejnosti byl poctěn řadou cen např. : Rockefeller University Lewis Thomas Award pro "Vědce jako básníka", Andrew Gemant Award Americké fyzikální společnosti (APS), Science Writing Award nadace U.S. Steel Foundation a American Institute of Physics. Prezident George Bush mu v roce 1991 v Bílém domě udělil National Medal of Science. Byl zvolen členem Royal Society of London a ve Spojených státech byl zvolen do National Academy of Sciences, American Academy of Arts and Sciences, American Philosophical Society, Texas Institute of Letters, Philosophical Society of Texas. Studoval v Cornellu, Kodani a Princetonu a byly mu uděleny čestné doktoráty univerzit v Barceloně, University of Chicago, City University of New York, Clark University, Columbia University, Dartmouth College, Knox College, univerzity v Padově, University of Rochester, Washington College, Weizmann Institute a Yale University. Než se usadil v Texasu, přednášel na Columbijské univerzitě, v Berkeley, na MIT a Harvardu.

  zpět na začátek




Ukázka z knihy

Zdá se mi, že kdyby někde měla být vidět ruka návrháře, bylo by to ve fundamentálních principech, konečných přírodních zákonech, v knize pravidel, kterými se řídí všechny přírodní jevy. Ty fundamentální zákony zatím neznáme, ale ty, které jsme zatím poznali, jsou dokonale neosobní a život v nich nehraje žádnou zvláštní roli. Neexistuje živá síla. Jak řekl Richard Feynman, když se podíváme na vesmír a pochopíme jeho zákony, "teorie, že to vše je uspořádáno jako jeviště pro Boha, aby sledoval boj člověka se zlem ve jménu dobra, se nezdá být přiměřená."
Je pravda, že když byla kvantová teorie nová, někteří fyzici si mysleli, že vrací člověka zpět na scénu, protože její principy nám říkají, jak spočítat pravděpodobnosti různých jevů, které měří nějaký pozorovatel. Avšak počínaje prací Hugha Everetta před čtyřiceti lety se fyzici, kteří se nad těmito aspekty hluboce zamýšlejí, přiklánějí k naprosto objektivní formulaci kvantové mechaniky, ve které se s pozorovateli zachází jako se vším ostatním. Nevím, zda se už podařilo tento program úspěšně dovést do konce, ale věřím, že se to podaří.
Musím připustit, že i když fyzici dosáhnou až tam, kam dosáhnout mohou, že až budeme mít finální teorii, náš obraz světa stále nebude úplně uspokojivý, protože tady stále bude otázka "proč". Proč tato teorie, a ne nějaká jiná? Například proč svět popisuje kvantová mechanika? Kvantová mechanika je jednou ze součástí moderní fyziky, která pravděpodobně nedotčena přejde do každé budoucí teorie. Kvantová mechanika však není logicky nevyhnutelná, dokážu si představit vesmír, který by se místo toho řídil newtonovskou mechanikou. Existují tedy záhady, které věda nemůže odstranit.


  zpět na začátek